Drug Induced Pulmonary Arterial Hypertension

Plicni arterialni hypertenze (PAH) je vzacne onemocněni, charakterizovane progresivni obliteraci plicnich arteriol s nasledným zvýsenim tlaku v plicnici a plicni cevni rezistence. To vede k přetiženi prave srdecni komory a k jejimu selhani. Výskyt PAH je mimo jine spojovan s uživanim některých leků. Poprve byla tato souvislost pozorovana po uživani anorektik, zejmena aminorexu, fenfluraminu a benfluorexu. Tyto leky byly staženy z trhu pro potvrzene riziko rozvoje PAH. Dalsimi leky, ktere představuji riziko vzniku a rozvoje PAH, se ukazaly být amfetaminy a od nich odvozene molekuly fentermin a mazindol. I když se u nich přima souvislost se vznikem PAH nepotvrdila, jsou považovany za rizikove. Inhibitory tyrozinkinaz, zejmena dasatinib (dualni inhibitor BCR/ABL kinazy a SRC kinaz), je spojen s připady zavažne PAH, castecně reverzibilni po jeho vysazeni. Byly popsany připady PAH po terapii interferonem alfa a interferonem beta. Bylo hlaseno take několik připadů PAH po uživani esencialni aminokyseliny L‑tryptofanu u pacientů se syndromem eozinofilie – myalgie, ale take u pacientů, kteři neměli myalgii ani eozinofilii. Fenylpropanolamin, adrenomimetikum použivane k dekongesci sliznic, vyvolal smrt sedmileteho chlapce, což podpořilo výsledky studie SOPHIA, zabývajici se hypotezou rizika PAH při uživani fenylpropanolaminu. Antiparkinsonikum pergolid bylo staženo z trhu pro prokazane riziko valvulopatii a byl popsan připad izolovane PAH po uživani pergolidu. Take inhibitory zpětneho vychytavani serotoninu (SSRI) mohou vyvolat perzistujici plicni hypertenzi u novorozenců (PPHN). Řada připadů PAH po uživani těchto leků je publikovana jen jako kazuisticka sděleni, naznacujici individualni citlivost vůci vzniku a rozvoji PAH. K potvrzeni souvislosti mezi uživanim těchto leků a vznikem PAH by bylo potřeba větsich studii, což je vzhledem k povaze PAH jako vzacneho onemocněni problematicke.