Hearing children of deaf parents – a new social work client group?

This article presents the initial results from empirical research targeting the life experience of healthy children living with their deaf parents in the period of their dependency. A healthy child of parents with hearing difficulties grows up naturally bilingual and this is what places the child into the position of a native interpreter for the parents. This special situation is primarily determined by the culture and language of people with hearing difficulties and by the information barriers which stand between the deaf people and their social milieu. The qualitative design with a semi-structured interview was chosen for the empirical research. The goal was to determine the personal experience of the respondents with the attributed social role of the native interpreters into sign language during their childhood. The empirical research resulted in some extremely interesting issues, for example, how an inappropriate form of burden which is placed on a child’s shoulders by the parents and formal institutions can be connected with the form of the parents’ education. This article also formulates issues of possible ways of supporting families with deaf parents and healthy children in the process of solving the problems named above. [ABSTRACT FROM PUBLISHER]

Příspěvek přináší první výstupy empirického šetření zaměřeného na životní zkušenosti slyšících dětí neslyšících rodičů v době jejich závislého dětství. Slyšící dítě neslyšících rodičů vyrůstá přirozeně jako bilingvní, a to ho dostává do pozice rodilého tlumočníka svých rodičů. Tuto specifickou situaci výrazně determinuje kultura a jazyk neslyšících a informační bariery, které oddělují neslyšící od jejich sociálního okolí. Pro empirické šetření byl zvolen kvalitativní design za využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Cílem bylo zjistit osobní zkušenosti oslovených respondentů s jejich připsanou sociální rolí rodilých tlumočníků do znakového jazyka v dětském věku. Z prvních výstupů empirického šetření vyplývá zejména, že pro slyšící děti neslyšících rodičů může být tlumočení rodičům zejména v úředních záležitostech zátěží nepřiměřenou jejich věku a sociální zralosti. Empirické šetření dále otevírá některé zajímavé otázky, například jak může být nepřiměřená míra zátěže kladená na slyšící děti neslyšícími rodiči ovlivněná formou vzdělávání rodičů. Zde proti sobě, jak se prozatím rýsuje, stojí skupina rodičů, kteří do vzdělávací instituce docházeli z domova, a skupina rodičů, kteří od útlého věku pobývali během studia základní školy na týdenních internátech, což bylo specifické pro vzdělávací politiku České republiky v době totalitního režimu ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. Současně se příspěvek táže na možné strategie podpory rodin neslyšících rodičů se slyšícími dětmi k řešení nastíněných problémů. [ABSTRACT FROM AUTHOR]